Kompozice…
Sazební obrazec
Sazebním obrazcem se nazývá nákres, jenž určuje plochu sazby a její umístění v ploše stránky. Stanovení příznivých poměrů textu a bílé plochy je poměrně náročným úkolem. Je třeba vzít v úvahu rozměr a rozsah knihy/publikace, velikost písma a jeho duktus, rozsah díla, jeho účel apod., abychom docílili vyvážené dvojstránky — to proto, že kniha na nás působí vždy ve stavu, kdy dvě strany stojí naproti sobě.
Ilustrace A ukazuje nejjednodušší možný způsob, který vychází z úhlopříčného dělení stránek. Jedná se o univerzální řešení, jež postačí pro většinu případů.
Další možnosti konstrukce vycházejí z obdobného principu, ale najdou širší uplatnění. První úhlopříčka se zkonstruuje jako v příkladě A, druhá linka následovně: horní okraj stránky se rozdělí na 2/3, 3/4 nebo 4/5, vzdálenost se přenese na levý okraj, sestrojí se linka a pokračujeme jako ve variantě A.
Konstrukce B bude nejvhodnější pro poezii, D pro knihy, kde potřebujeme na stránku vměstnat hodně textu, tedy slovníky apod.
Zatím jsme hovořili pouze o dvojstránkách, často je ale třeba umístit text na samostatnou stránku. Platí obdobná pravidla jako prve, největší okraj má být ve spodní části stránky. Chceme-li však obrazec zkonstruovat přesněji, využijeme konstrukcí na ilustracích E, F. Ideálně poslouží také pro stanovení výřezu při paspartování grafiky.
Opticky příznivé umístění prvku do plochy stránky
Umístíme-li dominantní prvek stránky do geometrického středu, zdá se, jako by padal ke spodnímu okraji. Existuje osvědčený postup, kam jej umístit, aby působil dobře. Ukazují to ilustrace G a H.
Každá kniha, odborná publikace, sbírka poezie vyžaduje specifické řešení sazebního obrazce. Jako ideální postup se osvědčilo zhotovení dvou tří variant, ze kterých se po uvážení (a vytisknutí v reálné velikosti) vybere ta nejlepší.