Písmo…
Typografické názvosloví
Typografické názvosloví upravovala příslušná československá oborová norma. Přestože normy byly zrušeny, terminologie se vžila a její základní znalost je stále nutná. Vybírám tedy pojmy, které jsou dle mého názoru v současnosti nejdůležitější, přičemž některé vysvětlivky jsem zkrátil nebo doplnil s ohledem na současnou praxi, v některých případech se tedy nejedná o přesnou citaci. Kompletní text normy 88 0111 Písmo, písmařství, písmolijectví najdete na webu www.typo.cz, odkud jsem čerpal.
Rychlá navigace
základní pojmy | tisk.
písmo a písmařství — společně pojmy | tisk.
písmo a písmařství — konstrukce tisk. písma | tisk.
písma podle charakteru použití | značky, linky,
ornamenty… | rozměry sazebního materiálu | písmolijectví
Tip: pro rychlé vyhledání konkrétního výrazu stiskněte kombinaci kláves Ctrl+F (na Windows), zadejte výraz a stiskněte hledat.
Základní pojmy
abeceda
sada písmen v ustáleném pořadí; obvykle se dělí na velkou abecedu a malou abecedu
iniciálka
Větší počáteční písmeno; odlišuje se
a) ozdobná iniciálka
b) větší ozdobné nebo zdobené počáteční písmeno kapitoly
V současnosti iniciálkou nazýváme každé velké počáteční písmeno v odstavci, článku nebo kapitole, přestože jeho zdobení je spíše výjimkou.
kaligrafie
a) krasopis
b) způsob tvorby písma určitým písmařským nástrojem (perem, štětcem
apod.)
kuželka písma
Bodový rozměr nohy písmena (typu); u větších stupňů písma se označuje v cicerech; syn. stupeň velikosti písma
litera
viz písmeno
Obraz písmového znaku
tvar písmového znaku psaný, kreslený, fotografovaný, tištěný nebo ražený
písmař
Výtvarník navrhující kresby tiskových i jiných písem, popř. modifikující klasická nebo jiná historická tisková písma
písmeno
a) jednolitý písmový znak malé nebo velké abecedy
b) odlitek písmového znaku; syn. typ; syn. litera (méně vhodné)
písmo
a) soustava písmových znaků psaných kreslených, fotografovaných,
tištěných, ražených nebo jinak vytvořených
b) tiskové písmo
c) soustava písmových znaků určených k zhotovení všech druhů
sazby
písmový znak
grafický záznam pro hlásku, slabiku, slovo, číslovku, interpunkční znaménko, hudební výraz, matematický, chemický nebo jiný pojem; viz též obraz písmového znaku
typ
viz písmeno
Tiskové písmo a písmařství — společné pojmy
akcent
rozlišovací (diakritické) znaménko
divis
znaménko pro dělení a spojování slov; syn. spojovník. Poznámka: v hranatých závorkách označení výslovnosti.
druh písma
určité písmo téhož tvarového řádu (antikva, egyptienka, grotesk atd.); viz též klasifikace tiskových písem
duktus
výraznost kresby písma vyjádřená tloušťkou tahů písmen v poměru k jejich výšce
interpunkční znaménka
znaménka sloužící k členění vět a souvětí, popř. k naznačení přestávek, modulace atd. (. , ; ? ! „ “ ‚ ‘ » « – — … ( ) [ ] ’ ); syn. rozdělovací znaménka
kapitálky
písmena velké abecedy na střední výšku písma; používají se k vyznačování
kapitály
původně římská tesaná písmena, z nichž vznikla latinková písmena velké abecedy
klasifikace tiskových písem
roztřídění tiskových písem podle charakteristiky kresby z hlediska jejich vývoje od počátku užívání tiskových technik
kresebná verze
proporcemi i duktem odlišná kresba písmových znaků, odvozená z kresby základního písma
kurzíva (kursiva, kurziva)
vyznačovací písmo s kresbou skloněnou doprava; verze základního písma; viz též základní písmo
latinka
psací i tiskové písmo užívané národy, které převzaly abecední znaky latinského rukopisu
majuskule
písmena velké abecedy; syn. verzálky
minuskule
písmena malé abecedy (zkráceně „minusky“)
modifikace písma
modernizované vydání písma vytvořeného v minulosti
polotučné písmo
vyznačovací písmo výrazného duktu; kresebná verze základního písma; tahy jeho písmen jsou hustší než tahy písmen jeho základního písma (nevhodně „půltučné písmo“); viz též základní písmo
rodina písma
souhrn písem téhož řezu zahrnující kromě základního písma jeho kresebné a vyznačovací řezy
řez písma
charakter písma daný tvarovými prvky jeho kresby
spojovník
viz divis
tilda
a) značka ve tvaru vlnovky, která nahrazuje opakované heslo nebo
jeho část; užívá se ve slovnících apod.
b) diakritické znaménko užívané ve španělštině a portugalštině
tučné písmo
vyznačovací písmo zvlášť výrazného duktu; kresebná verze základního písma; tahy jeho písmen jsou zvláště tlustší než tahy písmen jeho základního i polotučného písma; viz též základní písmo
velikost písma
a) velikost písmových znaků na kuželce písma
b) ve fotosazbě velikost písmových znaků v mm
Neplést se stupněm písma, který značí velikost kuželky a udává se v bodech.
verzálka
viz majuskule
základní písmo
stojaté písmo středního duktu; z jeho kresby se odvozují vaznačovací písma; tvoří rodinu písma; viz též rodina písma, vyznačovací písmo
Tiskové písmo a písmařství — konstrukce tiskového písma
bříško písmena
oválný až kruhový tah písmena, zpravidla spojený s dříkem písmena
diagonála
a) úhlopříčka
b) šikmý tah písmena
dotah
tah písmena dosahující k dotažnici; rozeznává se
a) dolní dotah — tah písmena dosahující k dolní dotažnici
b) horní dotah — tah písmena dosahující k horní dotažnici
c) střední dotah — tah písmena dosahující k střední dotažnici
dotažnice
vodorovná čára písmové osnovy, do které se kreslí písmena; rozeznává se horní, verzálková, střední a dolní dotažnice viz též písmová osnova
dřík písmena
hlavní svislý nebo šikmý, nikoli však oblý tah písmena
hlava písmena
a) horní zakončení dříku písmen „d“, „t“, „p“ aj.
b) viz reliéf písmového znaku
hřbet písmena
hlavní oblý tah písmena tvořící jeho páteř, např. u písmena „S“
chvost písmena
výběhový tah písmen „y“, „j“, „r“, „K“, „R“ aj.kout
úhel vzniklý kolmým křížením dvou tahů nebo prvků písmena
náběh
tah písmena vytvářející spojení serifu s dříkem písmena nebo spojení oblého tahu písmena s přímým
oko písmena
uzavřený oválný nebo kruhový tah písmen „o“, „g“ aj.; není spojen s dříkem písmena
ostruha písmena
zpravidla zakřivený šikmý tah u písmena „Q“
pata písmena
a) kresebné zakončení dříků písmen „a“, „b“, „d“, „u“,
někdy také „U“.
b) spodní plocha nohy písmena
písmová osnova
soustava vodorovných čar, do nichž se kreslí tisková písma
přetah
část tahu písmena, která z optických důvodů přesahuje některou dotažnici
příčka
příčný tah písmen „e“, „f“, „t“, „A“, „H“apod.
rameno písmena
a) horizontální tah písmena nasazený na dřík, např. „E“, „F“, „L“
b) horní plocha nohy písmena, na které je umístěn reliéf písmového
znaku
serif
příčné zakončení tahu písmena (dříve nepřesně „patka“),
rozlišuje se
svislý serif
svislé zakončení oblých tahů, např. u písmen „C“, „S“;
syn. zásečka
skelet písmena
základní čárový tvar písmena
slza
zakončení výběhu ve tvaru slzy, např. „j“, „y“
smyčka
spodní uzavřený tah písmena „g“
stínování
zesilování částí nebo celých tahů písmena, zvláště dříků a oblouků; svislé stínování oblouků je typické pro písma klasicistická, šikmé (diagonální) pro písma renesanční
střední výška písma
výška písmen malé abecedy nepřesahující účaří a střední dotažnici
tah písmena
kresebný prvek písmového znaku, např. dřík, oblouk, náběh, výběh
atd.; podle tvaru rozlišujeme
a) oblý tah
b) tah písmena tvořící oko, náběh, výběh nebo jiný kresebný prvek
zpravidla navazující na dřík písmena
c) přímý tah
d) svislý nebo šikmý dřík písmena, na který zpravidla navazují
oblé tahy, náběhy, výběhy atd.
e) stínový tah
f) zesílený přímý nebo oblý tah písmena vyjadřující výrazně charakter
písma
účaří
základna písmové osnovy, na niž jsou postaveny obrazy písmových znaků;
odlišuje se
a) horní indexové účaří b) základna pro umístění horních indexů;
c) dolní indexové účaří d) základna pro umístění dolních indexů;
ucho písmena
výběhový tah písmena „g“
vlasovka
jemný tah v kresbě písma
vrchol písmena
ostré spojení dvou přímých tahů písmena, např. u „A“, „N“, „V“, „W“
výběh
tah písmena zakončený jiným kresebným způsobem než serifem (patou, slzou, zkosením, zrnem apod.)
zásečka
viz serif, svislý
zrno
zakončení výběhu ve tvaru zrna s koutem
Tisková písma podle charakteru a způsobu využití
akcidenční písmo
písmo pro sazbu příležitostných tiskovin, inzerátů apod., titulků v novinové, časopisecké a dílové sazbě; mezi akcidenční písma patří především tučné antikvy, egyptienky, grotesky, veškerá písma psaná a zdobená
antikva
základní forma latinkového tiskového písma; její abecední znaky jsou odvozeny z římských kapitál a karolinských minuskulí; rozlišuje se renesanční antikva, barokní antikva, klasicistická antikva a řada dalších z uvedených druhů odvozených písem
bastardní písmo
písmo se smíšenými kresebnými prvky různých stylů nebo druhů
bezserifové písmo
skupina písem bez serifů nazývaná dříve grotesky (neodborně též hůlkové písmo)
blokové písmo
druh tučného bezserifového písma
egyptienka
latinkové písmo bez výrazného stínování s čtverhranými serify
fraktura
lomené písmo s lomenými i oblými tahy písmen; písmena „b“, „h“, „k“, „l“ jsou rozštěpena; některé písmové znaky fraktury slouží jako matematické symboly; rukopisná fraktura se nazývá kurent
gotické písmo
druh lomeného písma; odlišuje se textura (s důsledně lomenými oblouky malých písmen); viz též lomené písmo
grotesk
bezserifové písmo bez výrazného stínování; viz též bezserifové písmo
grotesková antikva
písmo slučující v sobě formální prvky serifového i bezserifového písma; mívá skryté serify s diferenciací písmových tahů
italika
původní pravosklonné písmo (neodvozené ze stojatého písma)
kaligrafické písmo
a) písmo s ustálenou formou psané ručně kaligrafickým nástrojem
(plochým perem, štětcem apod.)
b) písmo, jehož obraz má kaligrafický charakter
knižní písmo
písmo vyvážené kresby středního duktu dobře čitelné; obvykle to bývá klasické písmo; syn, dílové písmo
lomené písmo
písmo s lomenými oblouky písmen, původně nazývané gotické; viz též fraktura, gotické písmo
modifikované písmo
písmo s kresbou odvozenou z písma klasického, přičemž zůstal zachován charakter; modifikují se písma renesanční, barokní a klasicistická; tato písma nejsou považována za plagiáty
psané písmo
písmo, jehož znaky jsou kresleny jako kaligraficky psané ruční písmo; mohou vycházet z mědiryteckého nebo moderního rukopisu, či z písma psaného štětcem, plochým perem apod.; syn. skript
serifové písmo
písmo s příčným zakončením svislých tahů písmen; viz též serif
skript
viz psané písmo
vyznačovací písmo
písmo používané pro zvýraznění nebo odlišení části textu; viz též kurzíva, polotučné písmo, tučné písmo
Značky, linky, ornamenty a netisknoucí sazební materiál
čtverčík
písmový výplněk, jehož šířka se rovná kuželce písma
půlčtverčík
písmový výplněk o šířce poloviny kuželky písma
Rozměry sazebního materiálu
bod (typografický)
základní jednotka typografické měrné soustavy
Didotův bod: 0,3759 mm
stupeň velikosti písma
a) velikost tiskového písma vyjádřená počtem bodů (např. 12 b
nebo 12•)
b) viz kuželka písma
typografický systém
typografická měrná soustava; u nás zavedena soustava Didotova (1 m je roven 2660•)
Písmolijectví
V jednadvacátém století se již kovová sazba nepoužívá. Písmolijny produkují výhradně digitální písma, nicméně zažitá terminologie přetrvala.
ligatura
viz slitek
maso písmena
noha písmena
hranol písmena bez reliéfu písmového znaku (hlavy písmena)
ramenní plocha písmena
nižší netisknoucí plocha kolem reliéfu na odlitku písmového znaku; syn. maso písmena
slitek
spojení dvou nebo více písmen na jediném odlitku; syn. ligatura
Relevantní odkazy
- Slovo úvodem
- Typo názvosloví
- Konstrukce písma
- Měrný systém
- Stupeň písma
- Kerning
- Klasifikace písem
- Knihtisk