Sazba…
Odstavec
Odstavec je část textu, která je umístěna mezi dvě značky odstavce. Rozlišujeme dva základní druhy podle způsobu úpravy jeho obsahu:
Zarovnání do bloku
Je nejčastěji používaným způsobem v novinách, časopisech a tiskovinách, které obsahují větší množství textu. Jeho specifickou vlastností je, že všechny řádky mají zarovnán jak levý, tak i pravý okraj — všechny řádky jsou stejně dlouhé. Je toho docíleno automatickými změnami mezislovních mezer na každém řádku — většinou v rozmezí 80—130 % (záleží na nastavení programu) základní mezislovní mezery. Dá se rozdělit na tři druhy, a to podle zarovnání jeho posledního řádku. Ten totiž může být zarovnán vlevo, vpravo, doprostřed nebo na celou šířku odstavce (vynucené do bloku). V praxi se používá nejčastěji první možnost.
Zarovnání „na praporek“
Je-li odstavec zarovnán na levou zarážku, mluvíme o zarovnání doleva nebo „na levý praporek“, je-li zarovnaná vpravo, jedná se o odstavec zarovnaný vpravo či „na pravý praporek“.
Při tomto způsobu sazby zůstává velikost mezislovních mezer konstantní, pokud se slovo na řádek nevejde, odsune se automaticky na další řádek nebo se (pravopisně správně) rozdělí.
Sazba na levý praporek se používá často u odborných textů, poezie, akcidenčních tiskovin, sazba na pravý praporek jen v ojedinělých případech (marginálie, poezie) a sazba na střed zejména u krátkých textů akcidenčního charakteru (leták, pozvánka…). Pro beletrii je sazba na praporek naprosto nevhodná.
Použití toho kterého způsobu zarovnání odstavce se řídí profesionálním citem a konkrétním případem, nelze jej tedy jednoduše unifikovat. Neopodstatněné střídání způsobů zarovnání v jednom dokumentu se považuje za hrubou chybu.
Nadpisy odstavce
Je třeba zvýraznit nejlépe tzv. vyznačovacím řezem písma, větším stupněm písma nebo jiným vhodným způsobem. Důležité je, aby mezi nadpisem a následujícím odstavcem byla menší vertikální mezera než mezi nadpisem a odstavcem předcházejícím. Vyjadřuje se tak jasně příslušnost k tomu kterému odstavci. Způsob, jakým se dá toto pravidlo dodržet na webu, popisuji jinde.
Členění odstavců
Zde budu stručnější a omezím se na výčet těch způsobů, které mají v našich končinách největší význam.
Odsazení prvního řádku
Odsazení prvního řádku je bezesporu nejčastějším způsobem členění odstavce v češtině. Princip spočívá v tom, že první řádek je odsazen o určitou vzdálenost od levého okraje směrem doprava. Nejčastěji jeden čtverčík nebo jeho násobky, maximálně však tři čtverčíky. Proč? Protože pokud je odsazení menší jednoho čtverčíku, vypadá to jako sazečská chyba a členění je nedostačující, pokud je větší než tři, dochází k narušení estetické hodnoty takové sazby. (Počítačové programy umožňují nastavení většinou v milimetrech.) Největší uplatnění v knižní a časopisecké tvorbě.
Oddělení prázdným řádkem
Způsob používaný nejčastěji v anglofonních oblastech, u nás též obvyklý. Často se používá na webu, jelikož přispívá k výraznějšímu členění obsahu, což je právě na obrazovce, kde se texty čtou mnohem hůře než na papíře, výhodné.
Předsazení prvního řádku
Nejméně obvyklý způsob, první řádek je posunut o zápornou hodnotu, tedy doleva. Nejvhodnější užití v beletrii, případně poezii.
Bez zarážky
Zvláštní způsob sazby, kdy první řádek není vůbec odsazen. Na konci posledního řádku dojde k jeho zalomení. Oblíben zejména v časopisech.